3. Khmerská žena dnes

   Do tradičního života Khmerů zasáhl Pol Potův režim, za kterého byla vyvražděna téměř třetina obyvatelstva. Následky genocidy trvají dodnes a vtiskly též ostrou stopu do života khmerských žen. Podle průzkumu UNICEF z roku 1993 ženy tvoří 65% populace, z toho 13% žen středního věku jsou vdovy.  Po válce se změnilo i sociální postavení ženy. Žena získala úlohu živitelky rodiny.

     Dalším problémem, který je patrně do značné míry důsledkem psychických problémů a posttraumatického stresu vzniklého za genocidy, je domácí násilí, kterého khmerské ženy často bývají obětí. Psychické problémy často vedou k hádkám mezi manžely. V minulosti (až do období genocidy) bylo domácí násilí v khmerských rodinách jen ojedinělé, ale válečná deziluze způsobila, že mnoho mužů „flustrovaných dramatickými změnami v rolích mužů a žen“ se uchýlilo k násilí.

     Mnoho žen vlivem posttraumatického stresu z hrůz a krutostí, kterých byly svědkem za Pol Potova režimu, osleplo. Lékaři shledali, že jejich zrak byl v pořádku, ale přesto neviděli, nakonec bylo vyzkoumáno, že jejich slepota souvisí s jejich posttraumatickým stresem. Každá z těchto žen viděla vraždy členů své rodiny v době genocidy. Jedna z žen viděla svého manžela vykuchaného, jiná viděla, jak Rudí Khmerové podřízli hrdla jejím rodičům, jiná se musela dívat, jak zabíjí její malé dítě. Podle Van Boemela tyto ženy „viděli příliš mnoho“, a že už proto raději nechtějí nic vidět. Jedna z těchto žen uvedla: „Když se cítím štastná, jsou mé oči normální. Když ale myslím na Kambodžu a mou rodinu, vidím jen paprsky světla a tmy.“ Krutosti genocidy se nesmazatelně vryly do mysli mnoha žen, které jsou odsouzené k tomu, aby žily pronásledované děsivými vzpomínkami.

      Elizabeth Chey upozorňuje na bolest žen, které ovdověly za války a dlouhá léta tráví o samotě vzpomínkami na svého zesnulého manžela, a popisuje příběh jedné z nich, Houth, khmerské vdovy, které zemřel manžel za války. Houth po 25 letech po smrti svého manžela říká: „Nemohu milovat nikoho jiného tak, jak jsem milovala svého manžela. To by byla zrada. Každý den cítím, jak mi chybí. Vyprávím o něm své dceři, tak často, jak jsem schopna, aby nikdy nezapomněla, jak úžasný to byl muž.“ Mnoho žen se rozhodlo už znovu neprovdat. Mnoho z nich cítí, že musí zůstat svému manželovi věrné i po jeho smrti. Podle E. Chey se khmerská žena vdává na celý svůj život, pokud se rozhodne znovu se provdat, není už respektována svou komunitou a svými vrstevníky. Zatímco podle Steinberga se v tradiční khmerské společnosti po smrti svého manžela žena stává hlavou domácnosti a po třech letech v ústraní se může znovu provdat.

Mnoho rodičů dodnes vybírají manželské patrnery pro své dcery a provdávají je ještě předtím, než dokončí vysokou školu. Přestože v Americe mají khmerské studentky předpoklady k vysokoškolskému studiu, rodiny je podle tradice provdávají v sedmnácti, osmnácti letech.        

5. Závěr

                     Lze poukázat na proměny statutu ženy v poválečné době poznamenané genocidou. V tomto období velká část khmerských žen ovdověla, mnoho z nich žije v emigraci, jsou často poznamenány posttraumatickým stresem vyvolaným událostmi za genocidy, který u některých z nich vedl až ke slepotě. Průzkum z roku 1993 ukazuje, že v té době tvořily ženy 65% populace. Tím se proměnilo i sociální postavení ženy, která se začala stávat živitelkou rodiny.

Chey, Elisabeth: The status of Khmer women: [online]. [cit. 2008-07-30]. Dostupné z <http://www.mekong.net/cambodia/women.htm>

Chou Ta Kuan: The customs of Cambodia. The Siam Society under Royal Patronage. Bangkok, 1993

Klindera, Odolen: Sedmnáct zlatých princezen: khmerské báje a pověsti. 1.vyd. Praha: Albatros, 1987

Mabbett, Ian - Chandler, David: Khmerové. Překl. Z angličtiny Lucie Hlavatá a Lukáš Hlavatý. Praha: NLN, 2000

Nguyên Đình Phúc: Vài nét về văn nghệ truyền thống Campuchia. Hà Nội: NXB Khoa Học Xã Hội, 1981

Nožina, Miroslav: Dějiny Kambodže. Praha: NLN, 2007

Phạm Nguyên Long, Thành Đức, Tân Huyển: Campuchia  Đất nước yêu thương, tươi đẹp, bất khuất. Hà Nội: NXB Khoa Học Xã Hội, 1980

Steinberg, David: Cambodia its people its society its culture. New Haven: Hraf Press, 1959

Walsh, Mélanie: Project on Women’s rights in Cambodia: Report on the status of Cambodian women. Domestic violence, sexual assaults and trafficking for sexual exploitation: [online]. MoWalshntréal (Quebec): Université du Québec à Montréal, 2007. Dostupné z <http://www.ieim.uqam.ca/IMG/pdf/Walsh_Cambodia_women.pdf>

Women in Cambodian Society. Cambodian Recent History and Contemporary Society: [online]. Illinois (USA): Northern Illinois University. Dostupné z <http://www.seasite.niu.edu/khmer/Ledgerwood/women.htm>